Kdes v dáli za vodou
štěká pes.
Tak piju whisky se sodou
ačkoliv radši bez.

Někdy se cítím tak podle Einsteinovy speciální teorie relativity začátkem července už kdesi v září, ačkoliv jsem se současně vyskytoval i v únoru, z čehož logicky plyne, že jsem nevěděl, kde mi co stojí, kam to složím, kde se po mě slehla zem a kde lehnu popelem.. Byl jsem přinejmenším rozpolcenej, ale spíš rozčtvrceném na osm půlek a někdy jsem dokonce měl dojem, že se ze mě stal pravidelný rovnoramenný sedmnáctiúhelník – taková kvadratura kruhu. Člověk v sobě ztělesňuje paradox úsilí o kulatý čtverec. Tvoříme ho tím, že o něj usilujeme. http://www.fp.vslib.cz/kmd/lide/zackova/Mnohouhelniky_web.pdf
V 19. stol.= jej stvořil C.F.Gauss v 19. letech napsal o tom vědeckou práci (konstrukce je vyryta na jeho náhrobku). Tak ho hledám a projel jsem půl Německa a nic, asi je v té druhé půlce. Jsem teď v Kohoutově a již se mi nezdá, že bych byl rovnoramenný sedmnáctiúhelník, ani že můj středový úhel je 21°10´ . Ani čtvereční ani páteční. Už se cítím líp. Tady jsou totiž dny poněkud delší než jinde. To jen v pondělí se mi ještě zdá, že jsem zebra v pyžamu, zkřížená s krabicí od citrónů. Kolem 28.7. se vydám na první Nepilovskou trasu, přes Šotolu v Dolech a Českomoravskou vrchovinu do Horního Újezdce, kde se 29.7. čeká v jedné společnosti dam konec světa,což může být zajímavé a pak hned po konci světa, do Chlumu, na Blata, do Písku a Příbrami.
Nejhorší na tom je, že jde pořád vše jedním směrem a to od Velkého třesku před osmnácti miliardami let, kdy vesmírné ručičky ukazovaly na nulu. A pak se to rozběhlo.

Zdá se, že se dějiny vyvíjejí podle Kvantové fyziky = přednáška Dr. F.A.Wolfa

http://www.felicius.cz/cz/aktivity-spolecnosti/whatthebleep-seznam-obchodu